18.08.2008
Výlet do Štítů - Zážitky Konečně jsem doma navštívil i posledního ze svých nejlepších přátel na medicíně – Pavla. A protože Pavel je mi svými názory a hodnotami absolutně nejbližší, stála ta návštěva za to!Po velmi příjemném dopoledni s Kristýnkou jsem se asi hodinu po poledni jal popojíždět přes Prahu na Černý Most a odtud se po D11 rozjel směr Hradec Králové. Počasí nestálo vážně za nic. Lilo jako z konve a odpařující se voda tvořila docela hnusný opar – auta bez mlhovek nebyla vůbec vidět. Ale přežil jsem to bez nehody a dojel do Hradce. Zklamaně jsem musel konstatovat, že nová dálnice už končí až za Obědovicema, a já tak nezastavím ve svém oblíbeném motorestu, se kterým mě vážou vzpomínky na cesty s dědou. Hlad jsem tedy musel zabít čokopiškoty na benzínce. Ale co, zase jsem ušetřil čas, který se mi poté hodil do hradecké zácpy. Přeskákal jsem Hradec, zapnul navigaci a vydal se na poslední úsek své páteční cesty.
Kolem páté jsem byl ve Štítech. Pavel pro mě sjel na náměstí a odvedl mě až k jejich domu. Za Pavlem přijeli i jeho bratranec se slečnou a tak jsme společně povečeřeli jsem a chvíli poseděli. Blížila se osmá hodina a tak nás Pavlova maminka odvezla do Bohutína, kde se ten večer konal takový minifest s účastí Törru, Alkeholu a Dogy. Lákavá nabídka.
Přišli jsme akorát. Během prvního piva začala hrát místní kapela Confession a musím říct, že byli fakt dobří. Vždycky dali nějaký známý hit a po něm zahráli něco svého. Božka, kterou hráli nakonec, měla bigbítovou kvalitu. Po nich nastoupil Törr. Přišlo mi, že hráli stejný playlist jako na Benátské noci, ale kdo by to řešil, hlavně, že zahráli Made in Hell. Po drsném metalu a kratičké přestávce nastoupili borci z Alkeholu a zahráli asi nejlepší playlist, který jsem od nich na koncertu slyšel. K úplné dokonalosti chyblo už snad jen Rozlezem se v červy nebo Planeta opic. Ale i tak to byla dokonalost sama!
Alkhol byl tak dobrý, že jsem byl sám zvědav, jak si s vysoko nastavenou laťkou poradí Doga. Bohužel se před začátkem jejich vystoupení spustila docela slušná průtrž mračen a zbytek naší skupiny shledal za nejlepší návštěvu koncertu ukončit. Z vystoupení Izzyho a spol. jsem tak slyšel jen pár písniček a podle nich soudím, že nastavenou laťku udrželi. Škoda, snad je ještě letos uslyším. Jestli bude čas, tak možná hned teď v pátek v Klatovech – ale nechci předbíhat.
Sobota se pak nesla v uvolněném duchu. Udělali jsme si exkursi do přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně, čímž jsme zabili takřka půl dne. Když jsme se vrátili, měla pro nás Pavlova maminka připravený opravdu vynikající oběd. A pak už nastaly chvíle loučení. Pavel jel se mnou, protože si potřeboval v Praze něco zařídit, a já tak měl aspoň společníka na cestu. Nebyl provoz, hrála nám dobrá hudba a než jsme se nadáli, byli jsme v cíli. Krásný výlet
Komentáře
Přidání komentáře...